Čermná

Odtud, z Lanškrounska, Faltejskové pocházejí. Počátek patří do 16. století. Do hospodářství č. 4 v Dolní Čermné se přistěhoval nový hospodář z obce Jamné. Po bývalém majiteli se zde „po chalupě“ říkalo „Faltysovo“ a jeho také přezdili na „Faltys“. Když předal hospodářství synovi, lidé mladému začali říkat zdrobněle „Faltejsek“, aby se jim to nepletlo. A bylo to!

Dolní Čermná a Horní Čermná[1] do r. 1935 tvořily jedinou obec, naši předkové žili především v dnešní Dolní Čermné. Od r. 2009 má Dolní Čermná statut samostatného městyse. Potíž je v tom, že ve východních Čechách jsou ještě Čermná v okrese Trutnov, Čermná nad Orlicí, Česká Čermná (u Náchoda) a Malá a Velká Čermná (u Hronova) – ani jedna se nás netýká. 

Farní kostel sv. Jiří je dominantou obce. Nedaleko je poutní místo Mariánská Hora.

Při soupisu poddaných podle víry v r. 1651 bylo v Čermné všeho všudy 287 osob. V r. 1725 již 713 osob a 90 obydlí. Nejvíce obyvatel a domů měla při sčítání v r. 1869. V roce 1757 byly v Čermné: hostinec, mlýn s pilou, rybník, farní kostel sv. Jiří, škola.

 

Pardubický kraj - okres Ústí nad Orlicí

 


Odkaz na  zajímavé webové stránky:

http://www.dolni-cermna.cz/

 

Velká Skrovnice

Skrovnice byl pravděpodobně nejprve název potoka protékajícího oběma Skrovnicemi (dnes Brodec) a vyjadřoval, že se jedná o „skrovný“ vodní tok.

Počátky obce je nutno klást do 13. století, kdy dochází k masivnímu osídlování kraje na rozvodí Tiché a Divoké Orlice. V dalším období docházelo ke změnám majitelů částí vsi. Tak složitý vývoj jako středověká Skrovnice prožívalo málo českých vsí. V 17. století se ustálilo rozdělení vsi na tři díly a v souvislosti s tím se vytvořily ve vsi tři rychty (brandýská, doudlebská a orlokostelecká) se třemi rychtáři, kteří se ve věcech celé Skrovnice museli dohadovat. Roku 1850 došlo ke sloučení jednotlivých částí Velké i Malé Skrovnice. V obci je kaple sv. Cyrila a Medoděje.

Z Velké Skrovnice pochází druhá žena Františka Faltejska *1851 - Anna Ditrtová, matka 10 sourozenců Faltejskových.

 

kraj Pardubický - okres Ústí nad Orlicí

 

Odkaz na  zajímavé webové stránky:

http://www.velkaskrovnice.cz/clanky/historie-obce.html

Brandýs nad Orlicí

Městem se stal v r. 1503 s právem vlastního znaku. Nejstarší část „Loukoť“ je doložena k roku 1227. Koncem 13. století zde postavil Jindřich (ze saského Brandeisa) velký hrad. Za pánů Kostků z Postupic se ve 2. polovině 15. století stal Brandýs střediskem Jednoty bratrské, byla zde proslulá škola v bratrském domě, ve které učil Komenský.

V letech první republiky oblíbené letovisko, ležící v malebné krajině.

Zastávka leží na naší nejfrekventovanější trati Pardubice – Česká Třebová. V Brandýse bydlel a poprvé se oženil děda František se svou první ženou Annou Hanzlovou a narodil se jim prvorozený syn František. Odtud se rodina odstěhovala do Týniště.

 

Pardubický kraj - okres Ústí nad Orlicí


Odkaz na  zajímavé webové stránky:

http://www.mesto-brandys.cz/z-historie-mesta/d-53/p1=60

 

Týniště

Týniště nad Orlicí leží u soutoku Tiché a Divoké Orlice. První písemná zmínka o městě je doložena z roku 1361. V 19. století se stalo důležitou železniční křižovatkou. Evropskou raritou byla dlouho dvě nádraží vedle sebe, kterými procházely, ale nebyly propojeny dvě trati a muselo se přesedat a překládat zboží. Na nádraží Choceňsko-Broumovské dráhy nastoupil i děda František a působil zde do r. 1884. V Týništi bydleli nejprve v č. 304 v ulici Rašínova, kde zemřela i první žena Františka. Když se František podruhé oženil, bydlela rodina v domku č. 111. V Týništi se narodily i děti Marie a Josef.
V Týništi bydlela a dodnes bydlí celá řada příslušníků našich rodů.

 

Na město bylo Týniště nad Orlicí povýšeno 1. února 1914 císařem Františkem Josefem I.

 

 

Královéhradecký kraj, Okres: Rychnov nad Kněžnou


 

Odkaz na  zajímavé webové stránky:

http://tyniste.cz/

Lipiny a Bolehošť

Lipiny založil v r. 1709 majitel opočenského panství Jeroným Colloredo jako dominikální vesnici[2] a vykázal zde pozemky 11 osobám. První čísla domů 1 až 6 zmiňuje opočenský urbář, dům č. 3 měl vlastní studnu s pitnou vodou. V současné době jsou Lipiny částí Bolehoště.

Významné je stavení č. 12 vedle někdejšího rybníčku, které v r. 1909 koupili manželé František a Anna Faltejskovi. Později zde žili rodiny Faltejskových Jan (později Prausovi) a Anna (provdaná Koubová). Sem dojížděl a pěstoval včely bratr Karel z Třebechovic a nocoval nejstarší z bratrů František. V č. 3 žila sestra Fanda (provdaná za dalšího z bratří Koubů).

Hostinec s krámkem č. 34 byl zase sídlem rodiny Jarkovských, tam se narodili 4 kluci a 1 děvče. Od Jarkovských koupili hospodu v r. 1937 Janýrovi a provozovali ji do r. 1955.  Po 57 letech jsou Lipiny bez hospody.

Pro rod Faltejsků je důležitý strážní domek u nádraží, původně typizovaná budova pro Choceňsko-Broumovskou dráhu. Zde žilo všech 11 sourozenců, když získal místo strážníka na dráze děda František a jeho druhá žena Anna, po přestěhování z Týniště v r. 1885. Přestože leží domek za nádražím Bolehošť směrem na Očelice, katastrem spadal pod obec Ledce. V matrikách je veden jako č. 39 v obci Bolehošť.

Proslulé bývalo bolehošťské zelí, dnes jsou v Lipinách pořádány v září vozatajské závody pro jedno, dvoj a čtyřspřeží a dvojspřeží pony.

 

Bolehošť , Královéhradecký kraj, Okres: Rychnov nad Kněžnou

 


Odkaz na  zajímavé webové stránky:

http://poorlicko.cz/bolehost/

 

Lipiny

Lipiny p.

Přehled podle čp.

 

Přepychy

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1337. Největší pozornost si zaslouží původně gotický kostel sv. Prokopa u Farského rybníku, připomínaný k roku 1355. Byl renesančně přestavěn a zařízen v roce 1774. V obci je řada starých roubených stavení s bohatě vyřezávanými štíty. Do poloviny 20. století to bývala bohatá vesnice.

Přepychy jsou 4 km od Opočna. Pěšky se sem z Lipin chodívalo do kostela a s funusy (poctivých 6 km).

Nedaleko obce je na lesní mýtině poutní místo Dřízná (Dřížná) se studánkou a lesní křížovou cestou, kde čtrnácté zastavení je Boží hrob vytesaný do skály. Dominantou poutního místa je kaple Panny Marie Lurdské.

 

Královéhradecký kraj, Okres: Rychnov nad Kněžnou

 

Odkaz na  zajímavé webové stránky:

http://www.prepychy.cz/informace-o-obci/historie-a-pamatky.htm

Opočno

Prvními doloženými majiteli Opočna byli páni z Dobrušky, později psaní též z Opočna, kteří místo získali kolem roku 1350 a na srázu nad Zlatým potokem vybudovali opevněný gotický hrad. V roce 1495 přešel hrad do majetku rodu Trčků z Lípy. Ti v druhé polovině 16. století přestavěli hrad na renesanční zámek. Posledním pánem z rodu Trčků na Opočně byl Jan Rudolf hrabě Trčka z Lípy.  Jejich statky byly zkonfiskovány císařem Ferdinandem II. a objevili se Jeroným a Rudolf hrabata Colloredové. Drželi Opočno až do konfiskace roku 1942.

Opočenskou dominantou je renesanční zámek. Hlavní zámecká budova má tři podlaží arkádových lodžií otevřených do obdélníkového nádvoří. Budovu obklopuje anglický park, k němuž přiléhá zámecká obora, kde se chová dančí a mufloní zvěř. Zámek má bohatě vybavené historické interiéry, rozsáhlou sbírku obrazů, knihovnu, kolekci evropských i asijských zbraní, trofejí i etnografických předmětů z Afriky a Ameriky.

V Opočně jsou dva kostely: děkanský chrám Nejsvětější Trojice na náměstí a kostel Narození Páně u kláštera pro řád kapucínů.  Každý rok první srpnový víkend se v Opočně koná pouť zvaná porcinkule, původně františkánská, respektive kapucínská výroční pouť.

 

Královéhradecký kraj, Okres: Rychnov nad Kněžnou

 

Odkaz na  zajímavé webové stránky:

http://www.obec-opocno.cz/historie/

Třebechovice

Středisková obec leží 12 km od Hradce Králové a 5 km od Lipin.  Původně osada přes říčku Dědinu je poprvé zmiňována r.1358 (in Trziebochowitz...in Alto Ponte), a to jednak českým jménem Třebochovice "ves lidí Třebochových", jednak latinsky Altus Pons "vysoký most". Od pol. 16. stol v podobě Třebechovice, v důsledku hláskového vyrovnání samohlásek -e- a -o- v lidové výslovnosti. V r. 1920 se k místnímu jménu připojuje přívlastek "pod Orebem" podle polohy města pod vrchem nazvaným tak za husitské revoluce podle biblického Orebu, kde bylo založeno bratrstvo "třebechovických orebitů".

Měšťanská škola (plán výstavby gymnázia počátkem padesátých let se nerealizoval), lehký průmysl (do osmdesátých let zpracování kůže, sklárna, slévárna litiny), koupaliště na Orlici, lékařská péče, městské muzeum.

Světoznámý je dnes dřevěný Proboštův betlém.

Konala se zde výpravná procesí o Božím Těle, kdy v rozích náměstí vznikaly 4 vyzdobené oltáře, u každého se četl začátek jednoho ze čtyř evangelií a motlitby se přeříkávaly sborem.

Vedle Náchoda byla měšťanská škola v Třebechovicích i učilištěm předků, kteří dojížděli z Lipin a v zimě byli ubytování v podnájmu.


Královéhradecký kraj, Okres: Hradec Králové

 

 

Odkaz na  zajímavé webové stránky:

http://www.trebechovice.cz/trebechovice-pod-orebem/os-7987/p1=8998

 

 

Město Hradec Králové

Věnné město českých královen, první zde sídlila Eliška Rejčka (zkomolené švédské jméno Richenza), vdova po českém králi Václavu II a nekorunovaném králi Rudolfovi. Správní centrum východních Čech s významnou architekturou moderní i klasickou.

Gymnázium J.K.Tyla poskytlo střední vzdělání mnoha našim příbuzným.

 

 

Královéhradecký kraj, Okres: Hradec Králové

 


Odkaz na  zajímavé webové stránky:

http://www.hradeckralove.org/

 

http://cs.wikipedia.org/wiki/Hradec_Kr%C3%A1lov%C3%A9

 

Město Jablonec

Městem se stal až v r. 1866 dekretem Františka Josefa I.  Na železnici byl napojen již r. 1888 a později byl zřízením tratě  přes Smržovku a Tanvald napojen na pruské železnice. To podpořilo rozvoj jabloneckého zahraničního obchodu. Jablonec nad Nisou býval střediskem výroby a exportu drobné bižutérie.

V Jablonci byla zřízena tramvajová doprava a dokonce byla provozována nákladní tramvajová doprava. Na dolním nádraží se mohlo překládat ze železničních vagonů na tramvajové a naopak. Koncese pro trať Janov - Rýnovice - Mšeno - Jablonec s nákladní větví Rýnovice - Dolní nádraží i pro trať Jablonec - Vrkoslavice - Rychnov byly vydány už v roce 1895, díky úsilí továrníka Hoffmana. Provoz byl zahájen r. 1900 včetně trati Dolní nádraží - Horní Jablonec. Důvodem ke vzniku tramvajové sítě bylo lepší napojení na železnici jednak sklářských a textilních podniků na Dolní nádraží (v Brandlu), jednak potřeba napojení nádraží v Rychnově na vlaky z Pardubic do Liberce.

 

Liberecký kraj, Okres: Jablonec nad Nisou


Odkaz na  zajímavé webové stránky:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Jablonec_nad_Nisou

Libice

Katastr obce byl osídlen již v době bronzové, jak dokládají archeologické nálezy. Od konce 8. století se na území obce nacházelo slovanské hradiště. Bylo vybudováno ve strategicky výhodné poloze při soutoku Cidliny s Labem kde bylo obklopeno lužními lesy. V první polovině 10. století je hradiště za bojů Čechů se Zličany poškozeno ale od 10. století se stává sídlem Slavníkovců. Ti byli ve sporu s Přemyslovci vyvražděni. Libické hradiště se stalo jedním z center přemyslovské hradské správy, připomíná se ještě v letech 1108, kdy zde byli na rozkaz knížete Svatopluka vyvražděni Vršovci. Poté je opuštěno a Libice se stává pouhou poddanskou vsí patřící klášteru Sv. Jiří v Praze.

V roce 1932 byly v obci evidovány tyto živnosti a obchody: lékař, biograf, 3 výrobny cementového zboží, cihelna, cukrovar Wiesner, výroba čepic, výroba čerpadel, 6 hostinců, továrna na cikorku, 3 klempíři, továrna na napajedla, 2 pekaři, 2 řezníci, sedlář, 5 truhlářů, továrna na hospodářské vozy.

Pro rodinnou kroniku je důležitá Nová Hospoda (Faltýskovi) a napojení na železnici již v r. 1870.

 

 

Středočeský kraj, Okres: Nymburk

 


Odkaz na  zajímavé webové stránky:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Libice_nad_Cidlinou 

 

Město Jihlava

Od roku 2000 centrum Kraje Vysočina. Historické město, založené ve 13. století jako hornické s těžbou stříbra a brzy po zahájení těžby se zde razily mince. Ve středověku jedno z nejmocnějších měst Českého království. Název města je shodný se jménem místní  řeky, jež získala údajně proto, že její dno bylo kamenité a ostré (jako bodliny ježka[3]. Ježek se také dostal do znaku města.

V období třicetileté války město zpustošili Švédové. Po jejich odchodu v roce 1647 zůstalo ve zničeném městě pouhých 1000 obyvatel. Město chránily ve středověku hradby s pěti branami, z nichž pouze jedna se zachovala a je symbolem města. Jsou zde další krásné historické památky a přístupné katakomby, jejichž největší raritou je záhadná tzv.“svítící chodba“.

Od r.1982 je Jihlava městskou památkovou rezervací. V červnu 1997 byla obnovena tradice havířského průvodu v historických kostýmech.

Pro nás je důležité, že se zde ve třicátých letech usadily rodiny dvou bratrů Jarkovských. Za povšimnutí stojí i výborné pivo Ježek.


Kraj Vysočina, Okres: Jihlava,

 

Odkaz na  zajímavé webové stránky:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Jihlava

Zádolí

Název obce vznikl asi odvozením od její polohy. Do roku 1651 patřila k Přepychám. Mezi Přepychami a Zádolím je vrch, nazývaný horou, svažující se do malebného údolíčka, ve kterém se choulila vesnička se čtyřmi grunty. První písemná zmínka o Zádolí se objevila v urbáři z roku 1582, kdy zde žili čtyři osedlí.

Obecnou školou bývalo Zádolí přiškoleno k Opočnu.  V současnosti jsou Zádolí a sousední Záhornice osadami obce Trnov.

Ze Zádolí přišli do Lipin Dvořákové (rod Jarkovských).

 

Královéhradecký kraj, Okres: Rychnov nad Kněžnou - Trnov

 

Odkaz na  zajímavé webové stránky:

http://www.trnov.cz/obec_zadoli_historie.php

KOZLOV

 

Obec Kozlov leží uprostřed Českomoravské vrchoviny, 12 km od Jihlavy v nadmořské výšce 505 m n.m. Poloha obce je geograficky zajímavá, neboť přes severní část jejího katastru probíhá hlavní evropské rozvodí (větší část spadá k úmoří Černého moře, menší k úmoří moře Severního).

Obec založili pravděpodobně benediktini z Třebíče. Po několika stoletích se Kozlov stal součástí panství v Lukách nad Jihlavou.

 

Po založení České republiky  v r. 1918 se stal starostou obce potomek starého místního rodu Josef Brázda [389] a tento úřad vykonával celkem 16 let. Od r. 2005 užívá obec znak a vlajku.

 

Kraj Vysočina, okres Jihlava

 


Odkaz na zajímavé webové stránky:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Kozlov(okres Jihlava) 

                                                                           

Město Polná

Původně trhová ves, vzniklá v polovině 12. stol. jako odpočinkové místo na jedné z větví Haberské stezky. Pravděpodobně ve II. polovině 13. století byla povýšena na město. Král Jiří z Poděbrad udělil Polné významná městská privilegia, znak a právo červené pečeti, zřízení věčného světla v kostele a další. Dal vystavět radnici, rybník Peklo a opravil městské hradby.

Polná byla v 19. století pro široké okolí centrem české kultury a protiváhou německy mluvící Jihlavy.

V letech 1869–1880 měla Polná svůj vlastní okres. Mezi lety 1880–1960 spadala Polná pod okres Německý Brod (od roku 1945 Havlíčkův). Po správní reformě se od roku 1960 stala součástí okresu Jihlava, kam přísluší dodnes.

Dnes je městem s četným drobným průmyslem a zachovalými architektonickými památkami. Zachovala si starobylý charakter, dosud stojí obě brány městských hradeb. Dominantou města je děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie, jeden z největších našich barokních objektů toho druhu.

Hojně je navštěvovaná musejní expozice v budově místního zámku a hlavně expozice staré školy s historickou třídou i bytem učitele. Pozoruhodnou památkou je bývalé židovské ghetto i židovský hřbitov. V souvislosti s údajnou rituální vraždou v r. 1899 se Polná stala středem pozornosti. V  tzv. hilsneriádě se tehdy angažoval i T.G.Masaryk.

Každoročně začátkem září se zde koná proslulá „mrkvancová[4] pouť“, jedna z největších poutí na Vysočině.

 

Kraj Vysočina, okres Jihlava

 


Odkaz na zajímavé webové stránky:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Poln%C3%A1

 

Puklice  (Studénky a Petrovice)

Ves Puklice leží asi 7km od Jihlavy. Obec se skládá se ze tří částí – Puklice, Studénky a Petrovice.

Neobvyklý název obce Puklice vznikl údajně podle jejího zakladatele jménem Pukla.

Puklický židovský hřbitov je zařazen mezi kulturní památky České republiky.

V místním zámečku je dnes sídlo obecního úřadu a pošty.

V letech 1926-1936 byl v Puklicích starostou František Pausar [641]. Rod Pausarů žil v čp.26 až do r. 1952, kdy byla rodina ze statku vystěhována.

 

Studénky se nachází asi 1,5km od Puklic. V této obci žila rodina Pauserova. V r.1930 zde bylo 156 obyvatel, z toho už jen 54 Němců.

Petrovice - malá vesnice s romantickým kostelem sv. Petra a Pavla a přilehlým hřbitovem, postaveným nad prudkým svahem k řece Jihlavě. Romantické údolí pod kostelem bylo častým námětem známého krajináře, malíře Antonína Chittussiho.

Petrovice v r. 1900 měly 100 obyvatel, v r.1930 ještě 58, dnes zde trvale bydlí jen 3 lidé.

 


Kraj Vysočina, okres Jihlava

 

Odkaz na zajímavé webové stránky:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Puklice

VELKÁ LOSENICE

Obec leží v malebné oblasti Žďárských vrchů, nedaleko jsou hranice historických zemí Čech a Moravy zvané Konec světa. Obcí protéká Losenický potok, který se po 15 km vlévá do řeky Sázavy u Ronova nad Sázavou.

Název obce dle legendy vznikl od slova „losovat“. Zeman na sousední tvrzi Pořežíně měl dva syny a nevěděl, komu odkázat majetek a rozhodl losem. Starší dostal kus panství, na kterém vznikla Velká Losenice a mladší dostal menší díl, na kterém vystavěl obec Malá Losenice, která leží 2 km na SZ.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352. Byla původně hornickou osadou, v blízkém kopci Peperku se těžilo hlavně stříbro. Za dob Přemyslovců sem byli přiváděni horníci z německých oblastí Horní Sasko a Durynsko.

Významnou kulturní památkou obce je kostel sv. Jakuba Staršího s kostnicí.

Z obce Velká a Malá Losenice pochází rod Fialů.

 

Kraj Vysočina; Okres: Žďár nad Sázavou

 

 

Odkazy na zajímavé webové stránky:

http://cs.wikipedia.org/wiki/Velk%C3%A1_Losenice - cite_note-2

http://cs.wikipedia.org/wiki/Mal%C3%A1_Losenice

 

DOBROUTOV

Název se odvozuje od srbského osobního jména Dobrút. Od původního Dobrutow přes Dobrautow se vyvinul v Dobroutov. Obec byla po staletí součástí polenského panství.

Obec leží podél silnice přibližně 2 km jižně od Polné a 13 km směr SV od Jihlavy v hlubokém údolí Křižanovské vrchoviny. Vsí se vine Zhořský potok, další potok, Ochozský, vytváří hranici mezi Dobroutovem a Zábornou. Na území obce se rozkládají čtyři rybníky, jeden z nich byl vybudován na návsi. V r.1826 byla v obci zřízena škola.

 Na okraji obce se dochovaly dva prastaré sklepy (lochy), vestavěné do stráně. Při silnici do Polné, v místě, kde při Zhořském potoce stávala velká selská usedlost, stojí socha sv. Jana Křtitele. Za pozornost stojí i malby na splavu návesního rybníka, které zde vytvořil polenský učitel Josef Kos.

Pravidelně se zde koná tradiční masopustní průvod maškar s hudbou.

Z Dobroutova vzešli Šturcovi.

 

Kraj Vysočina, okres Jihlava

 

 

 

Odkaz na zajímavé webové stránky:

http://www.dobroutov.cz/index.php/Hlavn%C3%AD_strana

VYSOKÉ STUDNICE

Obec se leží na staré císařské silnici, která vedla z Prahy přes Jihlavu a Velké Meziříčí do Brna. Byla založena při kolonizaci území třebíčskými benediktiny. Katastrem obce prochází evropské rozvodí.

Dominantou obce je kostel Nejsvětější Trojice, který je postaven na návrší asi 150 m nad obcí. Spolu s přilehlým hřbitovem a třemi hřbitovními kaplemi je zapsán v seznamu našich kulturních památek.  Z věže kostela je za dobrého počasí vidět 22 okolních obcí. Kostel tvoří údajně spolu s kostelíky stejného zasvěcení ( na vrchu Křemešníku u Pelhřimova a v Havlíčkově Borové) symbolický trojúhelník Nejsvětější Trojice.

Velikými útrapami prošla obec za třicetileté války, kdy byl celý kraj terorizován švédskými vojsky a také po bitvě u Hradce Králové v r. 1866, kdy kraj obsadila vítězná pruská vojska.

V r. 1904 postihl Vysoké Studnice velký požár, při kterém vzaly za své i písemnosti obce.

 

Kraj Vysočina, okres Jihlava

 

 

Odkaz na zajímavé webové stránky:

http://www.vysokestudnice.eu/roky-1923-1929/d-4387/p1=1078

Skryje

Nejstarší zmínka o existenci Skryjí pochází z poloviny 13. století, kdy ves patřila benediktinskému klášteru v Kladrubech. Později Skryje přešly do světských rukou. V počátku 15. století jsou zmiňováni Petr ze Skryjí, Jan Stebňák a Mikuláš z Husi. Roku 1601 se Skryje dostaly pod pravomoc Křivoklátu.

V 19. století usilovali Fůrstenberkové vybudovat přes Křivoklátsko koněspřežnou železnici. Projekt a vyměření bylo (1833) svěřeno inženýru  Barrandovi. Ten se v okolí Skryjí setkal s bohatými nalezišti zkamenělin. Barranda objev ovlivnil natolik, že položil základy české paleontologie a začlenil Skryje mezi světová naleziště fosilií.

Obec leží na návrší nad pravým břehem řeky Berounky zhruba 16 km jižně od Rakovníka. Východně od obce se nachází zřícenina Týřova, který patřil k nejvýznamnějším královským hradům. Další pozoruhodností jsou Skryjská jezírka na Zbirožském potoce. Celou oblast můžeme považovat za jedno z nejkrásnějších míst Rakovnicka.

Z této oblasti pocházejí předci rodu Řežábků.

 

Středočeský kraj, Okres: Rakovník

 

Odkaz na zajímavé webové stránky:

http://www.rakovnicko.cz/iseznam-rakovnicka/spolecnost/urady-a-instituce/236-obec-skryje.html

 

 



[1]               Původně německé obyvatelstvo, převážně evangelického vyznání; je zde evangelický kostel a fara

[2]              majitel panství tím sledoval vlastní prospěch v podobě daňového úniku (viz Slovníček na CD)

[3]              (ježek=Igel)

[4]              V Polné se o mrkvancové pouti vyvěšují nad vchody svazky mrkve jako ozdoba a pečou se tzv."mrkvance" nebo "mrkvánky", což jsou buchty plněné mrkvovou náplní.